Proč Evropa zaostává za Čínou a Brazílií a jak z toho ven?
24.8.2028 – Zatímco evropské zemědělství čelí stále častějším výkyvům počasí, tlaku na udržitelnost a rozšiřování nově rezistentních škůdců či chorob, možnosti ochrany plodin se v EU dramaticky zužují. Zatímco globální konkurenti přistupují k moderním technologiím a novým účinným látkám s pragmatickou pružností, evropský regulatorní systém inovace spíše brzdí. Pokud má evropské zemědělství zůstat konkurenceschopné a schopné navzdory klimatickým změnám garantovat potravinovou bezpečnost, musí se přístup k novým nástrojům ochrany rostlin zásadně změnit.
Čína a Brazílie ukazují, jak vypadá dynamika
Volba Číny a Brazílie pro srovnání není náhodná. Obě země patří k nejsilnějším světovým hráčům na trhu se zemědělskými komoditami, jako jsou sója, kukuřice, pšenice či cukr. Právě na těchto globálních trzích musejí evropští pěstitelé svými cenami i kvalitou přímo konkurovat. Čína navíc v posledních letech prošla masivním posunem od pouhé výroby generik k vlastnímu vývoji originálních účinných látek. Jen za červen a červenec 2026 schválil čínský kontrolní úřad ICAMA celkem 645 nových produktů. Důraz je přitom kladen na moderní, k přírodě šetrnější formulace a biopesticidy, které se dostávají do praxe bez zbytečných odkladů.
Ještě výraznějším příkladem je Brazílie, která v roce 2025 zaznamenala rekordních 912 schválených registrací. Nejde o 912 nových chemických molekul, ale o celkový součet: 323 účinných látek, 427 formulovaných konvenčních a 162 biologických přípravků. Klíčem k úspěchu není oslabení bezpečnostních standardů, ale zásadní modernizace administrativy. Brazílie zavedla jednotný digitální systém SISPA (Sistema Unificado de Informação, Petição e Avaliação Eletrônica). Tento portál propojil v reálném čase tři klíčové instituce – ministerstvo zemědělství (MAPA), zdravotnictví (ANVISA) a ministerstvo životního prostředí (IBAMA). Žadatel nahrává dokumentaci pouze jednou a všechny orgány posuzují složku paralelně. Výsledkem je transparentní, bezpapírový a předvídatelný proces, který dokáže včas vyřadit zastaralé látky a zároveň rychle otevřít dveře nejmodernějším řešením.
Evropské zemědělství přichází o účinné látky bez náhrady
Evropský koncept se nachází v opačném extrému. Podle aktuálních dat asociace CropLife Europe ztratili evropští zemědělci za posledních sedm let přístup k 93 účinným látkám. Náhrada v podstatě chybí – schvalování nových syntetických či biologických přípravků přichází velmi pomalu, v řádu pouhých jednotek. Přísná evropská pravidla vedou k tomu, že jsou starší účinné látky zakazovány nesrovnatelně rychleji, než jak vstupují na trh nové. V praxi to zemědělce nutí opakovaně používat úzký zbytek povolených přípravků na ochranu rostlin, což přímo podporuje vznik rezistentních plevelů a škůdců.
Slibovaný Omnibus: Zjednodušení, nebo promarněná šance?
Odpovědí na přebujelou byrokracii měl být takzvaný zemědělský a potravinářský balíček Omnibus, jehož deklarovaným cílem bylo zjednodušit pravidla, zkrátit lhůty a usnadnit cestu k biologické ochraně i modernějším přípravkům. Dosavadní vývoj a vyjednávání na evropské úrovni však ukazují, že původní záměr naráží na administrativní setrvačnost a politické kompromisy. Zatím to na reálnou úlevu pro zemědělce na poli bohužel nevypadá.
S příchodem irského předsednictví v Radě EU se otevírá klíčové okno této příležitosti. Pro evropské i české zemědělské zástupce bude zásadní, aby dokázali v nadcházející etapě vyjednávání jasně pojmenovat, co praxe skutečně potřebuje. Není čas na kosmetické úpravy formulářů. Evropští zemědělci nutně potřebují funkční, rychlé a předvídatelné prostředí po vzoru moderních systémů, jako je brazilský SISPA, které umožní bezpečné, ale plynulé zavádění inovací. Bez přístupu k nejnovějším technologiím ochrany plodin totiž evropské zemědělství v globální soutěži neobstojí.
Miluše Dvoržáková
CropLife Česká republika
Článek byl publikován v magazínu Agrární komory AgroBase 08/2026.