V Mexiku a Brazílii roste nelegální obchod s přípravky na ochranu rostlin
17. 2. 2022 – Před několika týdny byly zveřejněny studie o problému nelegálního obchodu s přípravky na ochranu rostlin v Brazílii a Mexiku, dvou ze tří největších zemědělských trhů v regionu. Brazilský institut pro rozvoj přeshraniční ekonomické a sociální spolupráce (IDESF) zjistil, že 25 % brazilského agrochemického trhu je nezákonného, přičemž nejčastějšími způsoby jsou krádeže, padělání a pašování. Mexická studie odhaduje, že nelegální obchod s pesticidy v Mexiku činí 15–20 % z 1,4 miliardy dolarů ročně, které tento trh představuje.
Jen v roce 2020 zadržela Polícia Rodoviária na brazilských dálnicích 70 tun nelegálních agrochemikálií. Byly identifikovány nejpoužívanější trasy nelegálního obchodu, které posloužily k vytvoření tepelných map z historických záchytů během operací. Tyto mapy jsou zdrojem užitečných informací pro plánování záchytných operací. K největšímu počtu záchytů dochází v lednu – až 50 % záchytů za celý rok. Tento trend je ovlivněn sklizní sóji, kdy je vyžadována větší fytosanitární kontrola. Spouštěčem nelegálního obchodu jsou také rozdíly směnných kurzů nebo různá zatížení daněmi mezi sousedními zeměmi.
⇒ Skryté nebezpečí při falšování etiket
Studie se rovněž zabývá situací v zemích sousedících s Brazílií s odkazem na konkrétní případy. Například emamectin benzoát byl nelegálně dovážen z Paraguaye, Uruguaye a Bolívie do Brazílie. Mezi zeměmi však existují rozdíly v koncentracích povolených přípravků. Zatímco v Brazílii je povolena formulace v 5 % koncentraci, v Paraguayi může dosáhnout až 95 %. Pokud si rozdílných koncentrací vzhledem k falšování etiket nejsou zemědělci při dávkování vědomi, může vzniknout nepřijatelné riziko pro zdraví a životní prostředí.
⇒ Nelegální obchod s přípravky na ochranu rostlin je často spojen s jinými nezákonnými činnostmi.
Studie IDESF varuje také před zapojením organizovaného zločinu s možnou vazbou na obchod s drogami a praní špinavých peněz. Například operace Zephyros zabavila pesticidy spolu s 3500 kily marihuany, kartony cigaret a pašovaným dobytkem. Kromě toho dochází k růstu násilí v důsledku použití těžkých zbraní při předem promyšlených a dobře naplánovaných akcích, zejména při krádežích zboží.
⇒ Nelegální obchod s pesticidy v Mexiku činí 15–20 % z celkového trhu v hodnotě 1,4 miliardy dolarů ročně.
Studie National Citizen Observatory of Mexico, zjistila, že situace s padělanými produkty, které využívají originální, pašované, padělané a kradené obaly, je podobná jako v Brazílii. Odhaduje, že nelegální obchod s pesticidy v Mexiku činí 15–20 % z 1,4 miliardy dolarů ročně, které tento trh představuje.
⇒ Obchod se nelegálními přípravky na ochranu rostlin má vliv na plnění Cílů udržitelného rozvoje OSN.
Další perspektivou, kterou se studie v Mexiku zabývá, je vztah mezi riziky a účinky nelegálních pesticidů na Cíle udržitelného rozvoje OSN (SDG). Tento nezákonný trh má dopad na zdraví obyvatelstva (zemědělců, konečných spotřebitelů), ovlivňuje životní prostředí a biologickou rozmanitost, ovlivňuje ekonomickou bezpečnost, a proto neumožňuje pokrok směrem k udržitelnějšímu zemědělství.
Celé znění článku naleznete zde.