F2F – Co říkají data?

Všichni aktéři potravinového řetězce souhlasí s hlavními zásadami stanovenými ve strategii „Z farmy na vidličku“ a jsou si plně vědomi toho, že je třeba se neustále a zásadně zlepšovat, aby byl zajištěn udržitelnější přístup k našim potravinovým systémům. Několik nedávno publikovaných studií o strategii „Z farmy na vidličku“ však naznačuje, že pokud budou současné cíle implementovány tak, jak byly navrženy, budou pro zemědělce EU znamenat značné náklady a ohrozí životaschopnost celého evropského zemědělství.

Čas pro politická prohlášení o strategii Z farmy na vidličku uplynul. Nyní je čas analyzovat údaje, které jsou v současné době k dispozici.

V posledních měsících se několik studií pokusilo posoudit a změřit dopady cílů stanovených Evropskou komisí v rámci strategií „Z farmy na vidličku“ a „Biodiverzita“. Studie prováděné Ministerstvem zemědělství Spojených států amerických (USDA)¹, HFFA Research², Společným výzkumným střediskem EU (JRC)³, Univerzitou v Kielu⁴ a Univerzitou ve Wageningenu (WUR) dospěly k závěru, že existuje několik významných dopadů, kompromisů a hluchých míst, které musí tvůrci politik v EU (i mimo ni) naléhavě zvážit.

Například:

• Studie JRC předpokládá, že očekáváné snížení emisí skleníkových plynů z evropského zemědělství o 40 až 60 % v důsledku zavedení cílů strategie „Z farmy na vidličku“ povede k outsourcingu evropské zemědělské produkce, včetně přesunu emisí do třetích zemí.
• Studie Univerzity v Kielu předpokládá, že by se Evropa mohla stát čistým dovozcem potravin, což je v přímém rozporu se strategií soběstačnosti podporovanou Evropskou komisí během krize COVID.
• Studie USDA dospěla k závěru, že cíle stanovené ve strategii „Z farmy na vidličku“ by mohly vést k tomu, že 22 milionů lidí bude vystaveno potravinové nejistotě.

 

Proč se Evropa nedívá na data?

Přestože byla ve všech studiích použita jiná metodika, navzájem se doplňují a docházejí ke stejným závěrům. Zemědělská produkce EU se v některých oblastech a u některých produktů poměrně drasticky sníží. Podle nejnovější studie WUR může být průměrný pokles produkce mezi 10 – 20 %^[1], u některých plodin až 30 %.

Pokud jde o živočišnou výrobu, studie z Univerzity v Kielu poukazuje na 20% snížení produkce hovězího masa v EU a 17% snížení produkce vepřového masa. Celkový pokles produkce hovězího, vepřového masa a mléčných výrobků potvrzuje i studie WUR.

Data jasně ukazují na dopady na obchod, na příjmy zemědělců a v konečném důsledku na spotřebitelské ceny. Změna potravinového systému za těchto podmínek bude obtížnější a zavedení spotřebních daní, jak navrhuje Evropský parlament, by mohlo způsobit jeho sociální nespravedlnost.

Všichni aktéři v zemědělsko – potravinovém řetězci si jsou vědomi environmentálních a klimatických výzev, kterým dnes čelíme, a všichni jsou odhodláni hrát svou roli v boji za zmírnění negativních dopadů změny klimatu. Evropská zemědělská produkce patří mezi zdroje, které jsou nejvíce šetrné k životnímu prostředí na světě. Evropští producenti se nicméně domnívají, že díky inovacím a další podpoře zemědělské politiky EU budou zemědělci pokračovat v produkci ještě udržitelnějším způsobem. Chápeme očekávání společnosti a tvůrců politik v oblasti produkce potravin. „Politické cíle, které nejsou založeny na datech“, však budou mít škodlivé účinky na evropské zemědělství. Musíme vytvářet politiky zaměřené na řešení na základě údajů, které máme k dispozici, přičemž jejich základním kamene jsou inovace.

Abychom mohli začít mluvit o řešeních, musíme mít společné chápání výzev, se kterými se setkáváme při plnění našich cílů „Z farmy na vidličku“. Toto společné chápání by mělo být založeno na komplexním a kumulativním posouzení dopadů provedeném Evropskou komisí. Nejnovější studie WUR s hodnocením různých scénářů jasně ukazuje, že posuzování účinků cílů „Z farmy na vidličku“ izolovaně, jak si Komise do budoucna zřejmě představuje, poskytne pouze částečný obraz reálného stavu, se kterým se zemědělci a zemědělsko-potravinářské subjekty v praxi potýkají.

Stejně tak jako Komise chceme již ukončit diskusi o nezbytnosti provedení kumulativního posouzení dopadů strategie „Z farmy na vidličku“ a žádáme, aby toto komplexní posouzení dopadů bylo provedeno, neboť chceme porozumět tomu, kde pravděpodobně vzniknou problémy, abychom mohli diskutovat o možných řešeních.

Evropský model produkce potravin, v jehož čele stojí společná zemědělská politika, je jedním z největších úspěchů Evropské unie. Nerozumíme zjevné snaze potlačit náš pokrok a ignorovat dosažené úspěchy v době, kdy se naši obchodní partneři již chystají na vyplnění výrobních mezer, které v Evropě zůstaly volné.

Kromě toho, pokud se produkce v EU sníží, jak jasně očekávají všichni výzkumní pracovníci, kteří posuzovali dopad současných návrhů Komise, pak se dovoz zemědělských surovin a plodin do EU rozhodně výrazně zvýší, čímž se EU stane závislou na dovozu, aby nakrmila svou populaci – a tím vznikne několik politických a potravinových rizik pro evropské spotřebitele.

Je načase, aby Evropská komise provedla holistické posouzení dopadů. Termín splnění cílů „Z farmy na vidličku“ se blíží. Osm let není pro zemědělský sektor tak dlouhá doba, a proto naléhavě potřebujeme vidět konkrétní návrhy a širší diskusi o rozhodnutích, která učiníme – ta však musí být provedena na základě lepších údajů.