Revoluce ve šlechtění pro udržitelnost

Tyto metody představují chirurgicky přesný soubor nástrojů pro šlechtitele, které se někdy přirovnávají k „GPS pro genom“. Systém funguje jako molekulární nůžky, které dokážou v genetické informaci rostliny provést cílenou změnu s nevídanou přesností a rychlostí. Právě za objev principů nejpoužívanější techniky, CRISPR/Cas9, byla v roce 2020 udělena Nobelova cena za chemii Emmanuelle Charpentier a Jennifer Doudna.

NGT přinášejí hmatatelné výhody pro celý potravinový řetězec. Pro šlechtitele znamenají zrychlení a zefektivnění vývoje, který dříve trval desetiletí, na zlomek času. Zemědělci se dočkají vyšší úrody a stability produkce i v proměnlivých podmínkách, jelikož tyto plodiny získávají lepší odolnost vůči chorobám, škůdcům (biotické faktory) a především vyšší toleranci k abiotickým stresům, jako je sucho, mráz nebo zasolení půdy. To ve výsledku povede ke snížení nákladů a nižší potřebě pesticidů, herbicidů a syntetických hnojiv. A konečně spotřebitelé získají zdravější a výživnější potraviny s prodlouženou trvanlivostí a nižším obsahem alergenů či jiných nežádoucích látek.

Globální úspěchy a evropské dilema

Zatímco se Evropa stále potýká s legislativním rámcem, svět NGT plně využívá. Největší investice a nejintenzivnější práce probíhají v zemích jako USA, Kanada, Japonsko, Austrálie a Čína. Tyto státy již uvádějí na trh produkty, které řeší jak problémy pěstitelů, tak požadavky spotřebitelů. Příkladem je NGT réva vinná, která je šlechtěna tak, aby byla rezistentní vůči plísni šedé (Botrytis cinerea). Tato inovace cílí přímo na pěstitelské problémy a snižuje potřebu chemické ochrany.

Pro spotřebitele jsou zásadní potraviny s vylepšenou nutriční hodnotou. Například rajče Sicilian Rouge High GABA si již běžně mohou koupit obyvatelé Japonska a nově i Filipín. Toto rajče bylo upraveno systémem CRISPR/Cas9 tak, aby produkovalo až pětinásobné množství kyseliny γ–aminomáselné (­GABA). Tato látka je spojována s benefity pro lidské zdraví, jelikož se podílí na regulaci krevního tlaku, zvýšení elasticity pokožky, má relaxační účinky, čímž přispívá k lepší kvalitě spánku a snížení stresu. Obrovský potenciál se rýsuje také ve vývoji pšenice pro celiaky, kde se vědcům pomocí NGT podařilo snížit obsah problematického lepku až o 97 %.

Stále se rozšiřující globální používání NGT staví Evropu před zásadní volbu a hrozí, že se zopakuje historická chyba s geneticky modifikovanými plodinami (GMO). Kvůli přísné a komplikované legislativě EU je v současnosti pro pěstování povolena pouze jediná GM plodina – kukuřice MON810 – pěstovaná jen na malé rozloze ve Španělsku a Portugalsku. Nicméně Evropská unie je kriticky závislá na dovozu komodit pro krmivářský průmysl. K dnešnímu dni je pro dovoz a zpracování do EU schváleno celkem 107 modifikací z pěti rostlinných druhů (především sója, kukuřice, řepka a bavlník). Každoročně se do EU dováží zhruba 23 milionů tun sóji a 14 mi­lionů tun kukuřice, přičemž přibližně 85 % dovážené sóji je geneticky modifikované. Jinými slovy, Evropa draze platí za dovoz GM komodit ze zámoří, ale sama nečerpá žádné výhody z této technologie na svých polích. Pokud by Evropa odmítla NGT, stala by se závislou i na těchto nových, pokročilejších plodinách vyvinutých v zahraničí, čímž by dál ztrácela konkurenceschopnost.

Legislativní pokrok a naděje pro Evropu

V současné době probíhají v Bruselu intenzivní jednání o finální podobě legislativy pro NGT. Hlavní politické instituce se již předběžně shodly na definici rostlin kategorie NGT1. Tyto rostliny, ekvivalentní konvenčnímu šlechtění (např. do dvaceti genetických změn v genomu), by měly podléhat výrazně zjednodušenému režimu schvalování. Hlavní sporné body, na kterých se nyní intenzivně pracuje, se týkají: označování a kritérií udržitelnosti. V neposlední řadě je tu klíčová otázka duševního vlastnictví (IP). Skupina evropských osivářských firem v otevřeném dopise evropským zákonodárcům jasně uvedla, že silný systém patentové ochrany je katalyzátorem inovací a nezbytný pro podporu investic a výzkumu. Aby však patenty nebránily rozvoji, požadují také zavedení „plné šlechtitelské výjimky“ (breeder’s exemption), která by jim umožnila volný přístup k patentovanému materiálu pro další vývoj nových odrůd.

Věříme, že se Evropské unii podaří vyřešit veškeré zbývající sporné otázky a schválit nový legislativní rámec do konce roku 2025, během dánského předsednictví. Umožnění plného využití NGT by Evropě dalo šanci postavit se po boku nejvyspělejších částí světa a konečně zužitkovat um a inteligenci našich vědců, šlechtitelů a zemědělců. Tento krok by měl přímý pozitivní dopad na konkurenceschopnost evropského zemědělství, pomohl by zajistit potravinovou soběstačnost a vedl by k výrazně ekologičtějšímu hospodaření s nižšími vstupy. To vše povede k produkci kvalitních, zdravějších a cenově dostupných potravin, z čehož budou mít užitek všichni obyvatelé Evropské unie. Evropa tak může potvrdit svou pozici lídra v oblasti inovací a udržitelnosti.

Ing. Miluše Dvoržáková, jednatelka CropLife Česká republika

Zdroj: Zemědělec 46/2025