Ochrana rostlin – část třetí

Roztomile pruhovaná a snadno rozpoznatelná mandelinka pochází z Ameriky, pravlasti brambor. Tento hmyzí škůdce byl poprvé popsán v roce 1824 v Coloradu. Do Evropy se pak dostal v roce 1875 na obchodních lodích, kde přežil na rostlinách a obalech.

Mandelinka je nebezpečný škůdce zejména brambor a dalších lilkovitých rostlin, jako je rajče, paprika či lilek. Mandelinky kladou vajíčka, ze kterých se vylíhnou cihlově zbarvené larvy, které se nepřetržitě živí listím. Po 21 dnech spadnou do půdy, zahrabou se a po 14 dnech se vyvinou v dospělce. Větší množství mandelinek tak může doslova spást celé bramborové pole.

Ve větší míře se však mandelinka dostala do Francie v roce 1917 spolu s americkou armádou, kde byl proti ní v roce 1922 poprvé použit postřik. Při této hrozbě se boj proti mandelinkám stal rychle národní prioritou. Děti byly na žádost prefektury každý týden uvolňovány ze školy, aby na poli ručně mandelinky sbíraly!

Strach ze šíření mandelinky ovlivnil chod nejednoho evropského státu. Během 2. světové války se její možný výskyt v Protektorátu Čechy a Morava, tehdejší zásobárnou zemědělských plodin pro Třetí říši, stal pro Němce takovou hrozbou, že již v roce 1939 vydali nařízení sběru mandelinek, přestože se prokazatelně na naše území dostala až v červenci 1945 a šířila se zvolna. Tehdejší Československá republika se na společném postupu proti šíření tohoto brouka domlouvala se sousedními státy a v roce 1950 vydala Československá vláda Provolání vlády k boji proti mandelince bramborové – brouky na naše území prý nosili agenti za tmy v krabičkách a lahvičkách.