„Pacientem lékaře je člověk, pacientem zvěrolékaře je zvíře, pacientem rostlinolékaře je rostlina.“

Soutěž vyhlašuje Česká společnost rostlinolékařská a je určená pro studenty středních škol s maturitními předměty: agropodnikání, ekologie a životní prostředí, ochrana rostlin, rostlinolékařství, vinohradnictví a zahradnictví, odborné učiliště, lesnické školy nebo gymnázia s přírodovědným zaměřením.

Rostlinolékařská péče je stále důležitým a významným atributem nejen pro zabezpečování zdraví rostlin a rostlinných produktů jako základních zdrojů pro výrobu bezpečných produktů a potravin, ale také respektující zdraví lidí, zvířat a ochranu základních složek životního prostředí.
Současně ale ve společnosti vzrůstá averze vůči ochraně rostlin a zemědělství obecně právě ve vztahu k životnímu prostředí. Záměrem tohoto projektu je snaha vyvolat u mladé generace zájem o rostlinolékařství jako důležitý nástroj k zabezpečení zdravých rostlin a jejich kvalitních produktů, které jako základní zdroj slouží pro výrobu bezpečných potravin a krmiv včetně respektování ochrany základních složek životního prostředí, a současně poskytnout objektivní informace o významu a poslání profese rostlinolékaře jako nositele principů rostlinolékařské péče.

Podmínkou účasti na soutěži je přihláška a následné písemné zpracování jednoho z vyhlášených rostlinolékařských témat.

Písemná práce by měla obsahovat

Titulní strana – Název práce, Autor práce, Škola, Vedoucí učitel, Rok
1. Úvod – rozsah do 1 strany – Zdůvodnit, proč jsem se rozhodl/a vstoupit do projektu.
2. Vlastní práce – rozsah minimálně 5 stran
3. Závěr – rozsah do 1 strany – Odpovědět na otázku: Co mi zpracování písemné práce přineslo?
4. Prezentace práce na sociální síti Facebook, Instagram – Zajímavou formou: 1–3 foto + krátký text (2–3 věty) představit svoji práci ostatním tak, jak byste ji na sociální síti chtěli prezentovat. Příspěvek buď přímo umístit na instagramový účet „Rostlinolékaři do škol,“ (login: Rostlinolekaridoskol, heslo: Slunecnice1) nebo využít svůj vlastní instagramový či facebookový účet. Kopii příspěvku poté vložit do vlastní práce.

5. Seznam použitých zdrojů informací – všech, z nichž bylo čerpáno, a jsou uvedeny v textu práce (rozsah do 1 strany)

Celkový rozsah písemné práce by měl být minimálně 10 stran včetně titulní strany a seznamu literatury, maximálně však 15 stran. Písmo Times New Roman 12, řádkování 1,5, okraje 2,5 cm okolo.

==================================

Pravidla pro uvádění literárních zdrojů

Použitá literatura: autor přejímá získané informace, v práci je předává vlastními slovy. Zdroj obvykle není v práci přímo citován, je pouze zařazen do seznamu literatury na konci práce. Tento způsob je obvyklý u odborných článků, případně u populárně naučných textů. Je vhodný i pro vypracování soutěžních prací, především bodů A a B (úvaha).
Příklad: Text práce: V našich podmínkách se na pšenici objevují sněti rodu Tilletia (T. caries – mazlavá sněť pšeničná, T. controversa – zakrslá sněť pšeničná).
Použitá literatura je uvedena pouze v seznamu literárních zdrojů:
zakrslá snětivost pšenice, Rostlinolékařský portál, dostupné na: https://eagri.cz/public/app/srs_pub/fytoportal/public/#rlp|so|choroby|detail:1d717fd390a3896993e5fa66fb1de7a1
mazlavá snětivost pšenice, Rostlinolékařský portál, dostupné na: https://eagri.cz/public/app/srs_pub/fytoportal/public/#rlp|so|choroby|detail:1d717fd390a3896993e5fa66fb1d8120

Citovaná literatura: autor v práci téměř nebo zcela přesně cituje informace z použitého zdroje. V tom případě je na konci citace uveden přímo citovaný zdroj (inak se jedná o plagiát.) Tento způsob je závazný pro vědecké práce, ale např. i pro bakalářské a diplomové práce, bývá doporučen a  využíván i v některých odborných textech.
Příklady:

• Známá je i schopnost hub rodu Clonostachys snižovat výskyt houbových fytopatogenů (Ondřej a kol., 2012).
• U sóji došlo k omezení aktivity hlízkových bakterií fixujících dusík po aplikaci glyphosatu (Zobiole et al. 2012).

Pravidla pro uvádění zdrojů informací v seznamu literatury
V případě vědeckých prací je nutné se řídit pravidly stanovenými Českou státní normou pro bibliografické citace 690ČSN ISO 690. Pro naše účely stačí dodržovat základní pravidla: citace by měly mít jednotnou formu a musí obsahovat přesnou identifikaci zdroje.

Internetové zdroje
Zde nestačí jen web adresa, např.: https://www.agromanual.cz/cz/clanky/technologie/agrolesnictvi-nova-alternativa-nebo-navrat-k-tradicim, ale musí být uveden i název článku a jeho autor/autoři, v tomto případě by měla položka v seznamu mít následující tvar:
Lojka B., Humešová T. a kol., 2023: Agrolesnictví – nová alternativa nebo návrat k tradicím? Dostupné na: https://www.agromanual.cz/cz/clanky/technologie/agrolesnictvi-nova-alternativa-nebo-navrat-k-tradicim

Články v novinách, časopisech:
Ondřej M., Ondráčková E., Nesrsta M., 2012. Využití hub rodu Clonostachys proti půdním patogenům. Úroda, 3: 64–66.
Zobiole et al. 2012. Glyphosate effects on photosynthesis, nutrient accumulation, and nodulation in glyphosate-resistant soybean. Journal of Plant Nutrition and Soil Science 175(2)175:319–330

Knihy:
Sheldrake M., 2020: Propletený život. Nakl. Kazda, 317 str.

——–

Uvádíme také několik příkladů volně dostupných a současně zaručených, seriózních zdrojů (určitě ne povinných) použitelných při zpracování soutěžních prací- odkaz zde.

Práce musí být odevzdána v elektronické podobě (textový soubor – doc, docx, pdf apod.) na e-mail: soutezskoly@rostlinolekari.cz.