Přípravky na ochranu rostlin jsou jedním z nejvíce regulovaných produktů. Před jejich uvedením na trh musí tyto přípravky projít náročným schvalovacím procesem, který zajistí, že pouze přípravky vyhovující přísným bezpečnostním požadavkům, mohou být uvedeny na trh EU. Vzhledem k povaze tohoto regulovaného zboží (tak jako např. u léků) k tomu existují velmi dobré důvody.

Přípravky na ochranu rostlin jsou látky určené pro potlačení či eliminaci škůdců, houbových či virových chorob rostlin nebo plevelů. Některé tyto látky se při nesprávném použití mohou uvolňovat do půdy, vody nebo zanechávat rezidua v potravinářských plodinách; jejich účinku mohou být vystaveni lidé nebo volně žijící zvířata. To jsou důvody, proč je regulační systém pro přípravky na ochranu rostlin tak náročný a před uvedením přípravku na trh se mu musí podrobit každý legální přípravek.

Čím vyšší a přísnější požadavky na bezpečnost legálního přípravku, tím lukrativnější je jeho levná napodobenina.

Nelegální přípravky však přísným schvalovacím procesem neprocházejí a jejich používání představuje vysoké riziko pro zemědělce, zdraví lidí i zvířat a životní prostředí.  

Sektorová studie Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) uvádí, že v rámci EU28 představuje prodej nelegálních-falšovaných pesticidů 13,8 % z jejich celkového prodeje. Přičemž falzifikáty dovážené do České republiky činí 17,8 % z prodejů v celkové hodnotě 930 milionů korun, což Českou republiku kvalifikuje na 3. místo ve výskytu ilegálních přípravků na trhu EU.

S nelegálními přípravky se na našem trhu mohou běžně setkat jak profesionální, tak i neprofesionální uživatelé. Běžný malospotřebitel nemá dostatek znalostí, aby byl schopen posoudit, zda si zakoupil přípravek originální či ne. Profesionální uživatel má sice k dispozici mnohem více informací, ale ani v tomto případě je to vzhledem k sofistikovanému systému sítě organizovaného zločinu nadnárodních rozměrů často velmi složité. Často se proto musí orientovat pouze podle určitých indicií, které mohou ukazovat na nelegální přípravek.

Jak identifikovat ilegální přípravek naleznete zde: www.nelegalnipripravky.cz

V případě, že si uživatel není původem přípravku jist, je vhodné obrátit se na originálního výrobce, Policii ČR nebo kompetentní orgán, kterým je v tomto případě Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), a jehož běžnou činností je i kontrola použití a uvádění přípravků na trh. V případě nalezených nesrovnalostí volí ÚKZÚZ příslušná opatření k nápravě, a to v prvé řadě zákaz uvádění na trh a používání závadného přípravku, který může být vydán formou zveřejněného nařízení o mimořádných rostlinolékařských opatřeních, která jsou veřejně k dohledání na webu ÚKZÚZ.

Evropská komise za hlavní způsob, jak se na trh EU nelegální přípravky dostávají, označila tzv. souběžný obchod. Tento institut byl zaveden současně se vznikem Schengenského prostoru a umožňuje všem subjektům nakupovat libovolný přípravek v rámci tohoto prostoru v jakékoliv zemi a prodávat ho v jiné zemi tohoto prostoru, je-li zde řádně registrován, a to nikoliv pod jménem, s nímž byl v zemi nákupu zakoupen a ani pod jménem s níž ho má zaregistrován původní výrobce v zemi prodeje, ale pod vlastním jménem provozovatele souběžného obchodu.

Institut souběžného obchodu je často využíván nadnárodními zločineckými sítěmi ke krytí distribuce nelegálních přípravků na ochranu rostlin.  V praxi, při zdánlivém splnění všech legislativních podmínek, může souběžný obchod vypadat i následujícím způsobem.

Přípravek Alfa a Beta je identický přípravek téže firmy, která ho řádně registruje pod různým jménem v jednotlivých zemích EU. Podmínkou souběžného dovozu je, že identický přípravek musí být řádně registrován jak v zemi nákupu, tak v zemi prodeje. Takže, je-li konkrétní přípravek řádně registrován v Británii pod jménem Beta a v ČR jako Alfa, může být souběžným dovozcem nakoupen v Británii a pod jménem, které mu souběžný dovozce dá, dovezen a prodán v ČR (podmínka řádné registrace v obou zemích, jak nákupu, tak prodeje, je splněna). Např. přípravek Beta je nakoupen v Británii a jako souběh dovezen do Francie (kde je týž přípravek řádně registrován jako Alfa) pod názvem Alfak. Zároveň z Francie může být zcela legálně jako souběh do Británie dovezen přípravek Alfa pod jménem XB1. Přípravek XB1 pak může být do Francie opět zpětně vyvezen pod jménem Alfak. Alfak, souběžný přípravek k přípravku Alfa ve Francii, může pak už být jak přípravek Beta dovezený z Británie, tak i přípravek XB1 dovezený též z Británie, kam se ale původně dostal jako souběh k přípravku Beta. Vzhledem k volnému pohybu zboží v EU je pak možno vytvořit naprosto nekontrolovatelný pohyb souběžných přípravků, kdy je prakticky neodhalitelné, kdy, kde a kým byl nějaký souběžný přípravek nahrazen něčím jiným než deklarovaným originálem. Do ČR se tak k řádně registrovanému přípravku Alfa může dostat jako souběžně dovezený a povolený Betol jako originální přípravek Beta z Polska, tak Alfanal mající původ buď ve francouzském Alfaku, nebo slovenském Alfinu, nebo britském XB1, či maďarském Betounu. Skutečný pohyb dokladů k souběhům (fyzické zboží samo takto nemigruje) je ještě daleko složitější, schéma je pro přehlednost zjednodušeno.

Vzhledem k celosvětovému rozměru obchodu ilegálními přípravky se jimi z bezpečnostního hlediska zabývají i nadnárodní organizace jakými jsou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) nebo EUROPOL.

První mezinárodní koordinovanou akcí na území Evropské unie byla operace Silver Axe, kterou ve spolupráci Evropského úřadu pro boj proti podvodům (European Anti-Fraud Office – OLAF) vyhlásil v roce 2015 Europol (Europol, 2015). První vlna této operace byla zaměřena na vstupní brány – velké přístavy, přes které se do Evropy dostávají některé ilegální přípravky a jsou z hlediska prevence a jejich dalšího rozšíření do dalších zemí EU nejefektivnějším místem. Operace probíhala v 7 členských zemích 12 dní a bylo zadrženo 190 tun ilegálních přípravků.

V rámci poslední Silver Axe VIII, které se v roce 2023 zúčastnilo již 33 zemí (zapojily se všechny členské státy EU a šest třetích zemí), bylo v EU zabaveno 2 040 tun zboží a zatčeno 21 podezřelých osob.akovým množstvím nelegálních přípravků by bylo možno ošetřit plochu o velikosti 207 000 km², což je více než je veškerá zemědělská půda v Německu nebo 2,6násobek rozlohy celé České republiky

Zhoršující se situaci a rozvíjející se celosvětový obchod ilegálními přípravky na ochranu rostlin silně vnímá i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která v rámci boje proti nezákonnému mezinárodnímu obchodu s pesticidy vydala v prosinci 2018 Pokyny pro osvědčené postupy pro identifikaci nezákonného obchodu s pesticidy. Cílem dokumentu je zvýšení informovanosti členů OECD o problematice nelegálních pesticidů a zavedení účinnějších opatření proti nezákonným pesticidům v různých částech dodavatelského řetězce.

Příklady viditelných poškození plodin v důsledku použití nelegálních přípravků z České republiky nejsou zatím oficiálně evidovány. Avšak existují doložené příklady z okolních zemí nebo záchyty pocházející z akcí Europolu, které by měly být dostatečným důvodem pro obezřetnost při nákupu přípravků na ochranu rostlin.

Důležité je si uvědomit, že podezřele levným nákupem nelegálních přípravků je podporována kriminální činnost a je nutno v plné výši nést důsledky svého jednání, které se mohou promítnout do následujících oblastí:

• ztráta dotační podpory z evropských i národních zdrojů, která je podmíněna používáním legálních přípravků, správně uváděných v příslušné evidenci,
• sankce za nakládání s nelegálními přípravky vyplývají z porušení rostlinolékařského zákona,
• ztráta dobrých odběratelsko-dodavatelských vztahů,
• poškození ošetřované plodiny a ztráty výnosů.

Pouze nákupem originálního, registrovaného a testovaného přípravku na ochranu rostlin máte jistotu, že vy, vaše úroda a životní prostředí jsou v bezpečí.

Další doporučené informační zdroje:

• nelegalnipripravky.cz
• croplifeczech.com
• croplifeeurope.eu