Dopadová studie Ministerstva zemědělství USA ke strategiím EU
Podle dopadové studie, kterou k evropským cílům dosud zveřejnily Spojené státy americké, by současné návrhy Evropské komise snížily zemědělskou produkci v EU až o 15 %, vývoz potravin o pětinu, hrubý příjem zemědělců o 16 % a ceny potravin by zvýšily o 17 %. Strategie budou mít i významný dopad na zásobování potravinami v těch nejchudších regionech světa.
Evropská komise v rámci strategií „Z farmy na vidličku“ a „Biodiverzita 2030“ navrhuje snížit používání pesticidů o 50 %, používání hnojiv o 20 %, použití antibiotik a dalších antimikrobiálních látek u hospodářských zvířat o 50 % a vynětí 10 % stávající zemědělské půdy ze zemědělského využití. Tyto strategie tak představují zásadní posun v zemědělském a potravinářském průmyslu s odpovídajícími důsledky na strukturu a produktivitu potravinářského a zemědělského průmyslu EU. Vzhledem k tomu, že EU je významným zemědělským výrobcem a účastníkem mezinárodního obchodu se zemědělskými produkty, je pravděpodobné, že tato opatření ovlivní mezinárodní zemědělský trh a následně celý zemědělský průmysl.
Dle dopadové studie uveřejněné USA by současné návrhy komise snížily zemědělskou produkci v EU až o 15 procent, vývoz potravin o pětinu, hrubý příjem zemědělců o 16 procent a zvýšily ceny potravin o 17 procent.
Studie zkoumá tři scénáře – dle míry přijetí konkrétních omezení – omezení pouze v rámci EU, střední přijetí omezení (omezení přijata i jinými zeměmi a uvalení obchodních restrikcí EU na ty země, které tato opatření nepřijaly) a globální přijetí omezení. Studie uvádí, že desetiletý plán Evropské komise cíleného omezení využívání půdy, antimikrobiálních látek, hnojiv a pesticidů by vedl ke snížení zemědělské produkce v EU a ke snížení její konkurenceschopnosti na místních i exportních trzích. Pokud by byla tato omezení přijata i mimo EU, dopady na životní úroveň a bezpečnost zásobování potravinami by měly globální dosah.
Z dopadové studie Ministerstva zemědělství USA vyplývá, že:
- Pokles zemědělské produkce v EU by se pohyboval v rozmezí od 7 % (celosvětové přijetí omezení) do 12 % (pouze EU). Dopad na výrobu by byl celosvětově menší, s výjimkou globálního přijetí, v tom případě by produkce poklesla o 11 %.
- Pokles zemědělské produkce by zpřísnil požadavky na dodávky potravin do EU, což by mělo za následek zvýšení cen. Ceny a náklady na jídlo na obyvatele by se zvýšily nejvíce pro EU, a to napříč každým ze tří scénářů. V případě, že by tato omezení byla přijala globálně, růst cen potravin by byl významný pro většinu regionů světa. V případě USA by ceny a náklady na potraviny zůstaly relativně beze změny, s výjimkou scénáře globálního přijetí.
- Pokles produkce v EU i ve světě by vedl ke snížení mezinárodního obchodu, ačkoli některé regiony by v závislosti na změnách importních požadavků z toho mohly profitovat. Nicméně, v případě omezení mezinárodního obchodu těmito opatřeními se negativní dopady vždy projeví v těch světových regionech, jejichž populace je nedostatkem potravin ohrožena nejvíce.
- Pokles výroby a obchodu spolu s předpokládaným zvýšením cen potravinářských komodit by významně snížil hrubý domácí produkt (HDP) EU, zejména pokud by bylo přijetí navrhovaných opatření omezeno pouze na EU. V tom případě by pokles HDP EU představoval 76 % poklesu celosvětového HDP. Pokud by byly strategie přijaty mimo EU, podíl EU na poklesu celosvětového HDP by se v EU snížil na 49 % a na pouhých 12 %, pokud by tato omezení byla přijata globálně. Dopady na HDP Spojených států by byly menší než v EU a na celém světě, a to ve všech scénářích.
- Potravinová nejistota měřená jako počet lidí, kteří nemají přístup k potravinám, které by pokryly denní příjem alespoň 2 100 kalorií, kvůli nárůstu cen potravin a poklesu příjmů významně roste v 76 zemích s nízkými a středními příjmy, které jsou součástí této analýzy, a to zejména v Africe. Do roku 2030 by počet lidí v potravinové nejistotě v případě přijetí omezení pouze v EU vzrostl o dalších 22 milionů více než se předpokládalo bez navrhovaných strategií Evropské komise. Počet lidí v potravinové nejistotě by se podle středního scénáře vyšplhal na 103 milionů a 185 milionů u globálního přijetí.
Odkaz na studii naleznete zde.