Používání osobních ochranných pracovních prostředků
Integrovaná ochrana rostlin počítá i s použitím přípravků na ochranu rostlin (dále jen přípravek) jako jednou z možných zásad k předcházení nebo potlačení výskytu škodlivých organismů apod. Národní akční plán k bezpečnému používání pesticidů (dále jen NAP) je soubor opatření, kterým je v členských státech EU, včetně České republiky, realizován program snížení nepříznivého vlivu přípravků na zdraví lidí a životní prostředí.
Cílem publikace je v souladu s NAP přispět k bezpečnějšímu používání pesticidů v naší republice, především k prevenci akutních a chronických otrav nebo jiných možných poškození či ohrožení zdraví v důsledku nehod a neopatrného používání přípravků na ochranu rostlin. Převážná většina přípravků, která je uváděná na trh v České republice i dalších státech EU, je klasifikována jako nebezpečná pro lidské zdraví, tj. má přiřazenu některou kategorii nebezpečnosti v příslušné třídě nebezpečnosti podle nařízení (ES) č. 1272/2008 (dále jen nařízení CLP) a/nebo určité riziko vychází z odhadů nedietárních expozic provedených při hodnocení přípravku před jejich povolením (v souladu s nařízením (ES) č. 1107/2009). Jsou-li důsledně dodržovány všechny požadavky na řízení rizik (tj. doporučení nebo omezení) navržené při hodnocení přípravků Státním zdravotním ústavem a následně uváděné na jejich etiketách, lze s nimi nakládat relativně bezpečně a minimalizovat pravděpodobnost poškození zdraví lidí.
Jedním z nejčastěji na etiketě doporučovaných opatření k ochraně zdraví osob, které nakládají s přípravky nebo vstupují do porostů ošetřených přípravky či nakládají s ošetřenými plodinami nebo jejich částmi, je používání osobních ochranných pracovních prostředků (dále jen OOPP).
Publikace se zaměřuje na OOPP, které jsou doporučovány pro nakládání s přípravky pro polní aplikace, tj. především při přípravě, ředění/míchání, plnění aplikačních zařízení, vlastní aplikaci a následném čištění aplikačního zařízení. Nejčastěji se u polních plodin jedná o postřikovač polních plodin (tj. postřikovač s vodorovným postřikovacím rámem), dále to může rozmetadlo granulí, kontaktní aplikátor herbicidů (tzv. knotový rám), zařízení upevněné za zařízení pro výsev/výsadbu (tzv. pro aplikace do brázdy) nebo speciální aplikátor pod povrch (tzv. hraboší pluh). Výjimečně je i pro polní aplikace používané ruční aplikační zařízení pro ošetření okrajů nebo části pozemku (např. aplikační tyč na aplikaci rodenticidů nebo deratizační staničky).
⇒ Publikace neřeší aplikace s použitím tzv. prostorových postřikovačů (na keřové a stromové kultury) nebo aplikace na jiných typech ploch či v uzavřených prostorách, dále různé typy ručních aplikací přípravků (především zádovými postřikovači), které se používají i mimo zemědělství.
Povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance vyplývající ze zákoníku práce (tj. zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a souvisejících předpisů, týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které se v přiměřené míře vztahují i na OSVČ, jsou zde uváděny jen okrajově.
Příručka může sloužit jako:
1) výukových materiál v kurzech pro získání odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky,
2) výukových materiál v doplňujících školeních,
3) návod pro osoby pověřené zaměstnavatelem, nebo samotné OSVČ, pro výběr OOPP a tipy na jejich správné používání.
Autorka publikace MUDr. Trávníčková, pracovnice SZÚ, se již 15 let zabývá hodnocením přípravků z hlediska zdraví lidí před jejich povolením a také stanovením požadavků na řízení rizik k ochraně zdraví lidí. Současně je osobou pověřenou Ministerstvem zdravotnictví (podle § 86a zákona č. 326/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů) k poskytování znalostí týkajících se ochrany zdraví lidí a členkou pracovní skupiny pro přípravu a realizaci Národního akčního plánu na zajištění udržitelného používání pesticidů v ČR od jejího založení.
Odkaz na publikaci naleznete zde.