Společný dopis k SUR do Bruselu

Společný otevřený dopis organizací zemědělsko-potravinového řetězce týkající se možného dopadu stávajícího návrhu Nařízení o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin (SUR) na zemědělský hodnotový řetězec EU s ohledem na současnou socioekonomickou situaci v Evropě

V Bruselu dne 17. listopadu 2022

Vážená paní Wienerová,

spolupodepisující organizace, jejichž loga jsou uvedena nad tímto sdělením, by vás rády upozornily na potenciální dopad, který by stávající návrh Nařízení o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin (SUR) mohl mít na zemědělský hodnotový řetězec EU vzhledem k současné sociálně-ekonomické situaci v Evropě.

Za prvé bychom rádi zdůraznili, že sdílíme ambici dále zlepšovat postupy a udržitelnost zemědělsko-potravinářského systému. Politická opatření však musí zohledňovat důsledky a nevýhody cílů snižování množství použitých přípravků na ochranu rostlin pro všechny aktéry v potravinovém řetězci, zejména s ohledem na následky pandemie COVID-19, ruskou invazi na Ukrajinu a dopady změny klimatu. Tyto vnější faktory silně ovlivnily dostupnost a ceny kritických vstupů (např. hnojiva, energie, krmiva), což vede k významnému zvýšení výrobních nákladů zemědělců a zvýšenému riziku snížení produkce v krátkodobém a střednědobém horizontu.

Producenti musí mít přístup k bezpečným, účinným a cenově dostupným nástrojům, aby zajistili uspokojivou ochranu plodin, a tím i potravinové zabezpečení, a zároveň zachovali bezpečnost potravin a krmiv. Věříme, že prostřednictvím spolupráce a inovativních řešení můžeme řídit přechod k udržitelnější produkci. Přístup k řešením, včetně biotechnologií, digitálních a přesných nástrojů, nových genomických technik a odolných odrůd osiva, pomůže posílit soubor nástrojů zemědělců a podpoří cíl Evropy v oblasti odolnějších potravinových systémů.

Spolusignatářské organizace vyzývají orgány EU, aby vzaly v úvahu tyto body:

 

  1. Potřeba komplexního posouzení dopadů

Před přijetím jakýchkoli politických nebo závazných regulačních rozhodnutí je stále třeba provést komplexní posouzení kumulativních hospodářských, sociálních a environmentálních dopadů různých cílů stanovených v návrhu o SUR.

  1. Přiměřené cíle, které jsou založeny na vědeckých poznatcích a pro výrobce proveditelné

Navrhované cíle by měly být vědecky podložené, praktické, soudržné s ostatními oblastmi politiky, ale také měřitelné a dosažitelné, přičemž by mělo být zajištěno zabezpečení potravin a krmiv v EU a dlouhodobá hospodářská životaschopnost a konkurenceschopnost všech subjektů v potravinovém řetězci. Konkrétněji by cíle měly zohledňovat dostupnost účinných, cenově dostupných a proveditelných alternativ ochrany rostlin a umožňovat zemím flexibilitu při řešení jednotlivých zemědělských prostředí. V rámci výpočtů navrhujeme přehodnocení a zahrnutí pokroku, kterého již bylo dosaženo při snižování využívání přípravků na ochranu rostlin, do návrhu Komise, aby se lépe zohlednilo úsilí, které již členské státy vynaložily.

  1. Potřeba poskytnout alternativy před zrušením chemických přípravků

Vzhledem k tomu, že nechemické účinné látky jsou často méně účinné a používají se k léčbě velmi specifických cílených problémů, měl by se celkový počet povolených účinných látek, například látek představujících nízké riziko, zvyšovat rychleji nebo alespoň stejným tempem, aby bylo dosaženo stejné úrovně ochrany rostlin, přičemž je třeba mít na paměti, že změna klimatu by mohla vést k novým chorobám rostlin, které by mohly mít zničující následky. Žádná účinná látka by neměla být odstraněna ze souboru nástrojů a z trhu, aniž by byla připravena alespoň jedna bezpečná, účinná, dostupná a cenově dostupná alternativa, která by ji mohla nahradit. Zvláštní pozornost by měla být věnována plodinám menšího významu, u nichž je rozsah povolených účinných látek již velmi omezený.

Řešení představující nižší riziko, která mohou být použita jako alternativa ke konvenčním přípravkům na ochranu rostlin, musí být v EU účinná, cenově dostupná, bezpečná a přístupná předtím, než dojde k ukončení nebo omezení používání široce používaných konvenčních (tj. chemických) účinných látek. To by zemědělcům a poradcům poskytlo nástroje potřebné k lepšímu provádění systémů integrované ochrany rostlin, které by zase doplňovaly využívání stávajících účinných, cenově dostupných a bezpečných nástrojů ochrany plodin. Navzdory ochotě zemědělců v EU používat přípravky na ochranu rostlin představující nízké riziko a další udržitelné technologie (např. nové techniky šlechtění, nástroje a vybavení přesného zemědělství, nové a odolné odrůdy) bohužel tyto produkty často stále nejsou snadno dostupné. Na základě současného návrhu Komise by se očekávalo, že členské státy dosáhnou podstatného snížení používání přípravků na ochranu rostlin za pouhých 5 let. Nicméně v současná době trvá schválení nových nástrojů a jejich zpřístupnění zemědělcům dlouhý čas, což může tento úkol znemožnit nebo přinejmenším představovat obrovské riziko pro zemědělskou produkci na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni („Modelování ambicí v oblasti životního prostředí a klimatu v zemědělském odvětví pomocí modelu CAPRI“, JRC (2021): „Analýza zahrnuje snížení rizika a používání pesticidů (…) Výsledky rovněž ukazují pokles produkce v EU a kolísání cen, a to i u vybraných zemědělských produktů, i když v různé míře.“)

  1. Řádné vymezení a přehodnocení zákazu používání jakýchkoli přípravků na ochranu rostlin v citlivých oblastech

Návrh Komise obsahuje úplný zákaz používání přípravků na ochranu rostlin v citlivých oblastech. V tomto ohledu je již nyní zřejmé, že velké části zemědělské půdy podle definice pro citlivé oblasti zaniknou. Navrhovaná definice citlivých oblastí je mimořádně široká a nejasná a bude mít škodlivý dopad na zemědělskou produkci v některých členských státech, čímž vytvoří nerovné podmínky a potenciální narušení hospodářské soutěže mezi nimi. Zákaz používání všech přípravků na ochranu rostlin na velkém množství zemědělské půdy je rovněž znepokojující, pokud jde o provozní aspekty. Úplný zákaz se jeví jako nepřiměřený a hrozí, že přispěje k nekontrolovanému rozvoji škodlivých organismů. Zemědělská odvětví se obávají, že návrh Evropské komise by otevřel možnost neomezeného výkladu těchto pravidel.

Z tohoto důvodu se domníváme, že členským státům by mělo být umožněno definovat „citlivé oblasti“ a odůvodnit použití vhodných technik ochrany rostlin na základě místních potřeb a plánů řízení. Evropská komise a členské státy EU by navíc měly provést úplné posouzení toho, kolika zemědělských podniků se nová definice „citlivých oblastí“ v každém členském státě dotkne.

Je také třeba posoudit, zda pěstitelé zůstanou na trhu konkurenceschopní, a jaký druh kompenzace bude nabídnut, a také jak ztráta zemědělské plochy ovlivní dodávky potravin, potravinovou bezpečnost a ráz krajiny. Kromě toho by posouzení Komise mělo rovněž zahrnovat informace o tom, které plodiny pěstované v chráněných „citlivých oblastech“ budou takovým návrhem nejvíce ovlivněny a jaký to bude mít dopad na dodávky potravin a zabezpečení potravin v Evropě. Domníváme se, že musí být k dispozici chemické i nechemické nástroje pro produkci konvenčních a  ekologických plodin a osiv, jakož i pro zajištění šlechtění rostlin a testování odrůd v těchto oblastech. Nedostatek přesných informací o tom, které oblasti jsou konkrétně dotčeny, a jak by měla být tato ustanovení vykládána, může vést k nedorozuměním a zavedení trvalých zákazů používání všech přípravků na ochranu rostlin ve velkých částech zemědělských oblastí. Kromě toho by mnoho zemědělských podniků, jak konvenčních, tak ekologických, mohlo být považováno za umístěné v citlivých oblastech, a dokonce ani ekologičtí pěstitelé již nebudou moci na těchto územích hospodařit.

  1. Snížit potenciální zátěž zemědělců, pokud jde o dodržování ustanovení SUR, na minimum

Administrativní, finanční a byrokratická zátěž producentů a provozovatelů potravinových řetězců by se neměla zvyšovat nad rámec stávajících podmínek a měla by se odrazit ve vhodném a ambiciózním návrhu rozpočtu, který by pomohl tyto náklady pokrýt. Tento rozpočet musí pocházet mimo již schválený rozpočet SZP, včetně rozpočtu na zřízení a případné používání elektronických registračních systémů. Tyto zásady musí dodržovat zásady dohodnuté v Kodexu chování pro sdílení údajů v rámci Agri.

Článek 15.1 navrhované zprávy o ochraně rostlin stanoví, že členské státy přijmou „specifická pravidla pro jednotlivé plodiny“, tj. „agronomické požadavky založené na integrované ochraně před škůdci, které musí být dodržovány při pěstování nebo skladování určité plodiny a které mají zajistit, aby se chemická ochrana plodin používala až po vyčerpání všech ostatních nechemických metod a po dosažení prahu pro zásah“. To vyžaduje další úvahy a zdokonalení, aby přesně odráželo realitu zemědělské výroby, a hrozí, že to bude v rozporu s definicí integrované ochrany rostlin jak ve směrnici 128/2009 – Směrnice o udržitelném používání POR (čl. 3 odst. 6), tak v navrhovaném Nařízení o udržitelnému používání POR (čl. 3 odst. 15). Požadavek používat chemické přípravky na ochranu rostlin pouze jako poslední možnost a v případě, že bylo dosaženo prahové hodnoty pro zásah (tj. dvojí podmíněnost), ignoruje skutečnost, že opatření integrované ochrany rostlin jsou rovněž preventivními opatřeními.

Zahrnutí prahové hodnoty pro zásah a pravidla integrované ochrany rostlin pro plodiny neuznává základní zásady flexibility, na nichž je integrovaná ochrana rostlin postavena a které umožňují, aby byly zváženy všechny dostupné technologie pro místní potřeby environmentálně a sociálně přijatelným způsobem. S ohledem na výše uvedené vyžaduje navrhované znění další upřesnění, aby přesně odráželo realitu integrované ochrany rostlin. Vyzýváme proto Komisi, aby uplatnila stávající definici integrované ochrany rostlin z SUD a z článku 3.15 návrhu SUR. Integrovaná ochrana rostlin klade důraz na pěstování zdravých plodin s co nejmenším narušením zemědělských ekosystémů a podporuje přirozené mechanismy ochrany proti škůdcům, což by však nemělo vylučovat možnost uchýlit se ve správný čas k chemickým nástrojům, což v praxi často znamená, před vyčerpáním všech ostatních nechemických metod nebo před dosažením prahové hodnoty pro zásah. Dále vyzýváme orgány EU, aby komplexnějším způsobem rozšířily paradigma analýzy rizik pro ochranu plodin a aby plně integrovaly jak vědecky podložené posouzení rizik, tak aspekty posouzení socioekonomického dopadu.

Stručně řečeno, domníváme se, že odpovědi na výzvy zítřka vyžadují nejen zásadní investice do výzkumu, inovací a vývoje nových nástrojů v zemědělsko-potravinářském řetězci, ale také regulační systém, který inovace umožňuje, podporuje a odměňuje. Aby se tak stalo, musí být politický rámec změněn tak, aby zahrnoval možnost horizontálního inovačního rámce EU. Spolupodepisující organizace jsou i nadále odhodlány vést trvalý strukturovaný dialog mezi všemi příslušnými generálními ředitelstvími v Evropské komisi, Parlamentem, členskými státy a subjekty v potravinovém řetězci EU. Spolupodepisující organizace věří, že myšlenky a návrhy uvedené v tomto dopise budou zváženy a zůstanou otevřeny pro další diskusi se všemi stranami.

 

S úctou,

 

Spolupodepisující organizace:

CIBE – International Confederation of European Beet Growers
COCERAL – The European association of trade in cereals, oilseeds, rice, pulses, olive oil, oils and fats, animal feed and agrosupply
Copa-Cogeca – The united voice of farmers and their cooperatives in the European Union
CropLife Europe – Represents sustainable crop protection solutions
ESA – The European Snacks Association
EUPPA – European Potato Processors‘ Association
EUROPATAT – The European Potato Trade Association
European Flour Millers – The European Flour Milling Association
EUROSEEDS – The voice of the European seed sector
FEDIOL – The EU Vegetable Oil and Proteinmeal Industry Association
FEFAC – The European Feed Manufacturers‘ Federation
FERM – Federation of European Rice Millers
FRESHFEL – European Fresh Produce Association
FRUCOM – European Federation of the Trade in Dried Fruit, Edible Nuts, Processed Fruit & Vegetables and Processed Fishery Products
Primary Food Processors – The Association for the European Primary Food Processing Industry
PROFEL – The European Association of Fruit and Vegetable Processing Industries
TomatoEurope – Processors Association

 

Kopie:
poslanec Evropského parlamentu Alexander Bernhuber
Europoslankyně Maria Arena
Europoslanec Alexandr Vondra
Europoslankyně Sylvia Limmerová
Europoslankyně Anja Hazekampová
Europoslanec Jan Huitema

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.