Připomínky CropLife Česká republika k veřejné konzultaci k Nařízení Evropského parlamentu a Rady o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin a změně nařízení (EU) 2021/2115
16. 9. 2022 – Pro zajištění dostatečné produkce potravin a konkurenceschopnosti evropského zemědělství je zcela zásadní, aby zemědělci měli k dispozici odpovídající soubor efektivních nástrojů pro ochranu rostlin. Při posuzování dopadu přípravků na ochranu rostlin (POR) by měly být posuzovány také aspekty jejich pozitivního přínosu jako je zmírňování dopadů změny klimatu snížením emisí skleníkových plynů prostřednictvím pohlcování uhlíku, kontrola šíření škůdců a chorob, které mohou ohrozit lidské zdraví nebo biologickou rozmanitost, a snižování eroze půdy. Je důležité, aby se zavádění integrované ochrany rostlin (IOR) stalo základním kamenem budoucí SUR, nicméně je třeba zvážit formu a způsob jejích uplatňování. Aby myšlenka IOR byla správně naplněna a nedošlo k její deformaci, je nezbytné, aby pravidla IOR byla flexibilní a odrážela místní a specifické agronomické podmínky v jednotlivých členských zemích EU. Nový přístup k IOR musí být stanoven pragmaticky, bez vedlejších politických vlivů a neměl by na zemědělce klást nadměrnou administrativní zátěž.
⇒ Investice do vývoje inovativních technologií ve výši 14 mld. eur do roku 2030
Nejúčinnějším prostředkem k dosažení cílů SUR je zavedení inovativním technologiím, jako jsou přesné a digitální nástroje, biopesticidy a nové techniky šlechtění. Průmysl ochrany rostlin se zavázal do roku 2030 investovat do vývoje těchto inovativních technologií 14 miliard eur. Avšak bez zajištění patřičného regulatorního prostředí budou tyto technologie pro zemědělce dále nedostupné, a proto je potřeba stanovit jasný plán, jenž pomůže urychlit jejich zavádění a dostupnost pro zemědělce.
Očekává se, že zemědělci v EU budou plnit ambiciózní cíle, a proto je nezbytné, aby měli přístup k účinným alternativám, a proto stávající lhůty pro schvalování konvenčních pesticidů a biopesticidů musí být výrazně urychleny. Vzhledem k tomu, že všechny účinné látky byly přezkoumány a schváleny v rámci jednoho z nejnáročnějších systémů schvalování na světě (nařízení č. 1107/2009), neměl by SUR omezovat přístup zemědělců potřebným účinným látkám.
Navrhovaný SUR by měl podporovat iniciativy, které zahrnují spolupráci mnoha zúčastněných stran, příkladem je systém zavedení dohledatelnosti přípravků v celém distribučním řetězci a zejména iniciativa týkající se zavádění digitální etikety. Iniciativy tohoto rázu mohou zlepšit vedení záznamů o používání přípravků na ochranu rostlin, snížit rizika spojená s jejich používáním a také celkovou administrativní zátěž a v případě začlenění do IOR mohou pomoci monitorovat a zlepšovat jejich implementaci.
⇒ Cíle snižování spotřeby přípravků na ochranu rostlin musí odrážet specifické agronomické podmínky jednotlivých států
Stanovení cílů snižování (POR) na úrovni EU a členských států musí být založeno na realistickém základě, který odpovídá konkrétním podmínkám v jednotlivých zemích, a zároveň je třeba brát v potaz fakt, že nesmí být ohrožena potravinová bezpečnost, životaschopnost a konkurenceschopnost evropského zemědělství.
Zákaz používání chemických pesticidů v citlivých oblastech by v ČR zasáhl až 30 % zemědělské půdy, což by mělo zásadní dopad na zemědělskou produkci, možnost ochrany staveb veřejné infrastruktury nebo i bezpečnost na železnici. Definice citlivých oblastí je velice vágní a v každé zemi znamená něco jiného, a proto je nezbytné řádně specifikovat, co je pod pojmem citlivá oblast myšleno.
Nedávno zveřejněné trendy ve snižování POR ukazují, že ve srovnání s výchozí úrovní v letech 2015-2017, bylo dosaženo jasného pokroku při snižování používání POR i rizik s nimi spojených.
Navrhujeme, aby kromě použití HRI1, jako řiditelného nástroje k obecnému zhodnocení rizika, byly pro hodnocení dalšího pokroku zavedeny i další ukazatele jako např. agronomické podmínky, tlak škůdců či potřeby v oblasti zajištění potravinové bezpečnosti. Při hodnocení by měla být sledována i efektivita využívání půdy, zavádění IOR, opatření na ochranu vody a její kvalita, jakož i bezpečnost spotřebitelů a životního prostředí.